Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
 
kontakt: Eliška Kubešová

Kontakt +420 775 287 052

Premium properties for fine clients

Titulní obrázek článku

E15: Vladan Hájek: Český trh s luxusem je už blízko Londýnu a Paříži

Rozhovor s předním protagonistou tuzemského byznysu s luxusním zbožím se nemohl odehrávat jinde než v Pařížské ulici. Záběr podnikatele Vladana Hájka je neuvěřitelně široký a již dávno vykročil daleko za sortiment obchodů v Pařížské. Jejich síť mimochodem Hájek letos prodal. Na vavřínech ale byznysmen neusnul. Provozuje luxusní hotely, prodává nejdražší nemovitosti stejně jako nejluxusnější lyže či kola, půjčuje drahé automobily. „V žádné z aktivit, které mám, již nepočítám s exitem. Všechno dělám tak, jako bych to měl dělat navždy,“ říká Hájek.

E15: Kam se za čtvrt století od roku 1989 posunula pozice luxusu v české společnosti?

Před pětadvaceti lety byl luxus všechno, co se někomu podařilo dostat do Československa ze zahraničí. Dnes si na trhu můžete koupit téměř vše, co je k dispozici i jinde. Vidět je to například na značkách, které v České republice otevřely svá zastoupení. Mnohem větší je také povědomí a orientace zákazníků po celém segmentu luxusního zboží. Hodně se proměnil vkus lidí. Když si například vezmeme, jak vypadaly automobilové flotily prvních porevolučních podnikatelů, tak vidíme proti dnešku ohromný rozdíl.

E15: Takže trh s luxusním zbožím je už v Česku na stejné úrovni jako na západě?

Na úrovni Londýna, Paříže či Milána sice nejsme, jsme tomu však hodně blízko. To je vidět například na pražské Pařížské ulici, která je považována za výkladní skříň exkluzivního zboží. Luxus se ale neomezuje jen na Pařížskou. Máme tu automobily, letadla, lodě, nemovitosti. 

E15: Je pravidlem, že člověk patřící do vyšší vrstvy si kupuje luxusní zboží a služby?

Vůbec to pravidlo není. S nadsázkou řečeno můžete potkat člověka, jemuž máte chuť dát pětikorunu a on řekne, to je v pořádku, mám na účtu pět miliard. S prvotním úspěchem má člověk skutečně tendenci ho ukázat i navenek. Po nějakém čase ale často dospěje k tomu, že vydělané desítky nebo stovky milionů lze stejně lehce ztratit či utratit, že jsou i bohatší lidé a že štěstí si za peníze pořídit nejde. Ukazování bohatství dokonce někteří lidé vnímají jako něco, čím by se zbavili části svobody, obzvláště svobody mysli. Setkávám se i s lidmi, kteří třeba hodinky za stovky tisíc korun nosí permanentně schované pod rukávem. Na jejich oblečení není jediná značka. Ale současně je zřejmé, že mají všechno šité tzv. na míru a špičkové kvality.

E15: Jsou takoví lidé také v Česku?

Například někteří čeští podnikatelé z oblasti špičkových technologií jsou hodně bohatí, ale současně na nich vidíte, že pro posílení svého společenského statusu a podtržení úspěchu luxus nepotřebují. O upevňování pozice ale luxus stejně vždycky není. Je mnoho lidí, kteří si exkluzivní zboží kupují čistě pro osobní potěšení a méně, jak já říkám, pro své okolí. Můžu si koupit drahé hodinky proto, že mě fascinuje jejich historie, zpracování, strojek.

E15: Obešel by se tuzemský trh s luxusem bez cizinců?

To je různé značku od značky. Například obchody v Pařížské by se ale bez zahraniční klientely neobešly.

E15: Mohli by Rusy nahradit Číňané?

U velice drahých šperků a hodinek dosud vliv čínské klientely není tolik znát. Říká se o ní, že má často takzvaný delegátský charakter. Za možnost vycestovat totiž Číňané musí často vozit zpátky dárky. Proto nakupují drobnější věci „pouze“ za desítky tisíc korun. U zákazníků ze zemí bývalého Sovětského svazu už je cenový rozptyl mnohem širší.

E15: Co vás osobně přivedlo do světa luxusu?

Úplná náhoda v podobě mobilních telefonů. V určité době byly telefony na trhu pouze z plastu, bez safírových sklíček, bez kvalitních obalů, bez možnosti personalizace. To vše ve mně vyvolávalo touhu posunout obor někam dál. Protože to byla stejná situace, jako kdyby neexistovala AMG divize u Mercedesu či Lexus u Toyoty. Objevil jsem tehdy značku Vertu, kterou jsem se společníkem oslovil. Líbilo se jim naše nadšení i odvaha dvou někdejších manažerů z telekomunikací pustit se do takového byznysu. Požádali nás, zda bychom si kromě Česka a Slovenska vzali na starosti ještě prodej v Polsku a Maďarsku. A už to bylo.

E15: To byl začátek společnosti John Grove & partners a její sítě obchodů?

 

Cítili jsme, že prodej telefonů přes obchodníky s hodinkami a šperky nefunguje úplně tak, jak by měl. A současně jsme chtěli, aby naše společnost měla určitou hodnotu. Protože sebelepší společnost postavenou jen na velkoobchodu a distribuci si nikdo nekoupí. Od začátku jsme totiž věděli, že chceme vybudovat něco hezkého, ale že potom budeme chtít jít dál. Podařilo se nám vybudovat devět obchodů na  Pařížské ulici a v okolí a čtyři v Budapešti se souhrnnými tržbami kolem čtyř set milionů korun. Z firmy jsem definitivně vystoupil loni v dubnu. Nyní začínám vytvářet něco zcela nového.

E15: Proč se tím novým byznysem staly hotely a reality?

Jedno vyplynulo z druhého. Za poslední tři roky jsme v České republice vybudovali pod hlavičkou Asten Hotels síť prémiových butikových hotelů. Pět z nich řídíme přímo, další tři hotely námi spolupracují externě. Postupně se na nás začali obracet hoteloví hosté s tím, že plánují koupi či prodej nemovitosti nebo jednoduše že do něčeho chtějí investovat, ale současně se v realitách neorientují. V situaci, kdy si o to řekli samotní klienti, jsme zjistili, že nemůžeme udělat nic jiného než vstoupit i do této oblasti. A to je začátek naší nové společnosti Asten Property.  

E15: Není tu však realitních kanceláří již dost?

Zjistili jsme, že můžeme být unikátní. Jde například o servis kupujícím. Vždycky mě překvapovalo, že realitní kancelář od kupujících nechce žádný poplatek. Když jdu ale za advokátem, také mi nepřipadá divné, že za jeho službu zaplatím. Jenom s odměnou od kupujícího, tedy osoby námi zastupované, můžeme vyjednat skutečně nejlepší cenu a podmínky. V lepší ceně se pak zákazníkovi klidně může vrátit zpátky odměna, kterou zaplatil Asten Property. Se zájemci o koupi nemovitosti se tedy na začátku dohodneme na ceně za službu a potom jim začneme hledat nemovitost po celém trhu. V současnosti je přitom na trhu obvyklé, že realitní zprostředkovatel nabízí jen to, co má v nabídce.

E15: Podobná otázka se nabízí také u hotelů. Není už trh přeplněný?

Hotelový trh se při pohledu na počet hotelů, pokojů a hostů může jevit jako saturovaný. Když však víte, jak na to, tak vám takovýto trh dává jedinečnou možnost odlišit se od konkurence. A každý kousek koláče, který na tak velkém trhu získáte, je hodnotný. Paradoxně když by trh nebyl tolik rozvinutý, tak na něm nemáte možnost vyniknout.

E15: Provážete hotelový byznys s realitním?

Nemovitosti, v nichž máme hotely, prozatím nevlastníme, ale chceme být velmi dobrými nájemci. Podobně jako to dělají velké mezinárodní hotelové řetězce. Dříve či později proto oslovíme privátní investory, zda je zajímá investice do hotelových nemovitostí, které jim budou přinášet garantovaný výnos, jenž jinde u pronájmu možná nedostanou. To znamená mezi šesti až osmi procenty ročně. Zvažujeme také vytvoření investičního realitního fondu. Již nyní pro něj hledáme nemovitosti v Praze i v zahraničí.

E15: Je český trh s luxusními realitami stejně rozvinutý jako s dalším exkluzivním zbožím?

Praha je specifická, protože v ní chybí dost velkorozměrných bytů jako například v Paříži. Kdo chce byt o třech stech až pěti stech metrech čtverečních, tak to má v Praze složité.

E15: Je určení ceny prémiové nemovitosti těžké?

Určit cenu nemovitosti je umění samo o sobě. Říká se, že cena je částka, kterou je ochoten zaplatit kupující. Přesto tu jsou parametry, které na cenu rovněž působí. Například že nad vámi nikdo nebydlí a bydlet nebude. To je obrovský předpoklad, že za byt dostanete prémii. Nebo že máte výhledy a sousedi ne či jak do bytu svítí sluníčko. Důležitou roli samozřejmě hraje i schopnost realitní kanceláře nemovitost prodat.

E15: Z toho, jak své podnikání líčíte, je cítit velké nadšení. Je to předpoklad vašeho byznysu?

Rád dělám jako práci takové věci, které mě zároveň baví. Dříve mě neuvěřitelně bavily hodinky, dnes mě fascinují krásné nemovitosti. Baví mě zvažovat nemovitost jako investici, dívat se na dům jako na hezké místo k bydlení. A když mě něco baví, chci to poskytovat jako službu dalším lidem. Obecně platí, že luxus je o emocích. Věc si kupujete proto, že ve vás vzbuzuje krásné pocity. Například když prodáváme kola Colnago, tak vidím, že si je zákazníci nekupují jen hlavou, ale i srdcem.

E15: Dostal jste se tak k prodeji sportovních potřeb?

Přesně tak. Protože mě baví lyžování, v našem Hotelu Savoy ve Špindlerově Mlýně prodáváme a půjčujeme exkluzivní švýcarské lyže Zai. To samé se týká mé půjčovny aut a cyklistiky. Z ježdění na kole coby koníčku jsem se dostal k tomu, že v České republice zastupuji italskou značku kol Colnago a švýcarského cyklistického oblečení Assos. Také v tomto případě opět obsluhujeme nejnáročnější klientelu, protože jde o velmi exkluzivní produkty.

E15: Určitě máte v záloze ještě něco dalšího.

Nově se pouštím v roli investora do prodeje luxusní švýcarské kosmetiky tří vybraných značek – CBNCodigen a Stemcell. Projekt jsme nazvali Charming4ever.com, neboť o toto přesně se u našich klientů snažíme. Poznal jsem totiž tak schopnou a chytrou paní, že bych byl blázen nepustit se s ní do dalšího společného podnikání. Já do něj přináším finance a inspiraci, ona obrovské pensum znalostí a schopností.

E15: Stejně jako jste prodal obchody v Pařížské, prodáte v budoucnu i svůj aktuální byznys?

V žádné z aktivit, které mám, již nepočítám s exitem. Všechno dělám tak, jako bych to měl dělat navždy. Když jsem před devíti lety začal podnikat, potřeboval jsem si splnit sen. Neměl jsem na to úplně odvahu, byl jsem velmi dobře honorovaný ředitel telekomunikační společnosti. Nakonec jsem ten krok udělal. Kdybych v sobě odvahu nenašel, vždycky bych toho pak litoval. Otevřít tolik obchodů v Pařížské nebylo jednoduché. Ale my jsme to dokázali. Potom jsem měl ale další sen. Když už jsem se do byznysu pustil, chtěl jsem si dokázat, že do svých čtyřiceti let vydělám určitou sumu. To se mi podařilo ještě mnohem dříve. A chtěl jsem si také dokázat, že společnost umím prodat. Protože to je skutečné ocenění toho, co jste vybudoval. Splnil jsem si i to.

E15: Jaké mety máte v současnosti?

Moc rád bych měl dlouhodobě několik nekorelujících byznysů, které budou zároveň diverzifikací mých soukromých financí. V každém z nich bych chtěl mít svého obchodního partnera a práci budeme dělat s obrovským nadšením.